Na bílém koni přijíždí k nám a já se ptám, kdo je onen pán. Martin se jmenuje a v ruce meč svírá. Ne, není zlý, naopak člověk zírá, co ten Martin jednou udělal, když na koni někam pospíchal. Jede Martin na svém koni náhle potká žebráka, různé myšlenky se hlavou honí, třeba je to pohádka, že ten Martin plášť svůj vzal, na dvě půlky rozřezal a s žebrákem se o něj rozdělil.

V pondělí jsme si připomněli jednodenní projektový den na téma svatého Martina. S dětmi jsme si povídali, kdo to vlastně byl, proč v souvislosti s ním mluvíme o bílém koni nebo svatomartinské huse. Společně jsme si vytvořili divadelní atmosféru a příběh o sv. Martinovi zahráli. Procvičili jsme si jemnou motoriku pomocí zatloukání hřebíčků do podkovy koně. Na závěr jsme si vzali obyčejný papír, který jsme trhali. Děti měly za úkol utrhnout si kousek z papíru a zbytek poslat dál – sv. Martin se přece taky rozdělil se žebrákem o půlku svého pláště. Bylo krásné vidět, že se všechny Včeličky umí podělit s kamarády, i když toho mají sami málo.