V předškolním věku je kladeno důraz na prozkoumávání světa kolem nás a rozvíjení základních badatelských dovedností. Aktivity zaměřené na živou a neživou přírodu jsou ideálním způsobem, jak dětem přiblížit přírodní svět a podporovat jejich zvědavost a schopnost pozorovat a zkoumat okolí.
Tato aktivita je součástí projektu Krestovský triangl V. – rozvoj technické, přírodovědné a funkční gramotnosti na ZŠ, na který nám poskytla finanční podporu město Ostrava. Projekt si klade za cíl podporu přírodovědných a technických aktivit ve školství a přispívá k rozvoji těchto dovedností u dětí v našem regionu.
Děti předškolního věku jsou v procesu, kdy začínají chápat základní rozdíly mezi živou a neživou přírodou. V úvodu aktivity je dobré dětem objasnit, co všechno patří do kategorie živé přírody (rostliny, zvířata, lidé) a co spadá do neživé přírody (kamínky, voda, vzduch).
Tento úvodní rozhovor je příležitostí pro děti vyjádřit své názory a pocity, a také pro učitele, aby jim ukázal příklady různých přírodních prvků.
Jedním z nejlepších způsobů, jak děti zapojit, je pohybová hra. Když učitel řekne „ŽIVÉ!“, děti začnou pohybovat jako zvířátka nebo rostliny, běhají, skáčou, lezou po zemi. Naopak, když zazní „NEŽIVÉ!“, děti ztuhnou a „zastaví“ se na místě, například jako kámen nebo strom. Tato hra nejen že děti zaujme, ale také je učí rychlému třídění a propojuje jejich pohybovou aktivitu s učením.
Po úvodní hře se děti mohou vydat na zahradu a mají za úkol najít a posbírat předměty, které patří do živé a neživé přírody. Tento úkol si děti mohou naplánovat ve skupinách, každý si najde své vzorky a pak je společně třídí podle toho, co se děje s jejich růstem, pohybem a změnami.
Zajímavé je, že některé věci jsou na pomezí, například uschlé listy – děti se mohou zamyslet nad tím, jestli jsou stále „živé“ nebo „neživé“, čímž rozvíjíte jejich kritické myšlení.
Po sběru přírodnin je důležité dát dětem prostor k detailnímu pozorování. Lupy a přenosné mikroskopy jim umožní nahlédnout do světa, který by normálně neviděly. Můžete pozorovat strukturu listů, pavučiny, nebo různé textury kamínků a větviček. Tento krok je nejen zábavný, ale také dětem pomůže vnímat přírodní objekty z jiného úhlu a zjistit, že příroda je plná fascinujících detailů.
Po pozorování se mohou děti pustit do tvoření koláže, která reflektuje to, co našly. Na papírech rozdělí prostor na dvě části – jednu pro živou přírodu a druhou pro neživou přírodu. Pomocí nasbíraných předmětů nebo obrázků dětí vytvoří kreativní zobrazení toho, jak vypadá příroda podle toho, zda je živá, nebo neživá.
Tato aktivita je nejen skvělým způsobem, jak upevnit získané poznatky, ale také podporuje dětskou kreativitu a schopnost vyjádřit se vizuálně.
Na závěr jsme si připravili jednoduchý pokus, který dětem ukázal, jak rostliny reagují na změny v prostředí. Do sklenice s vodou jsme dali pampelišku, která se okamžitě zatáhla. Po nějaké době, když jsme ji opatrně vyndali, vypadala opět stejně jako předtím. Tento pokus byl skvělou ukázkou toho, jak živé rostliny reagují na vlhkost a jak se chovají, když jsou vystavené změněným podmínkám.
Po všech aktivitách je důležité, aby děti měly možnost sdílet své pozorování. Co je zaujalo? Jaké věci našly? Co je překvapilo? Tento závěrečný moment je příležitostí pro děti si vše zrekapitulovat, zhodnotit a učit se mluvit o svých zkušenostech.
